BABY BLOG: Tobískovy čtvrté narozeniny / Video a dárky

Už je to nějaký ten pátek, nicméně si tahle událost rozhodně zaslouží mou i vaší pozornost. My už doma totiž máme čtyřleťáka! A povím vám, to je tedy něco. Myslela jsem si, že nám Tobík prošel nějakou záhadnou proměnou - z hodného, poslušného chlapečka na raubíře. Pak jsem ale náhodou narazila na článek o tom, jak si čtyřleté děti prochází důležitým zlomovým obdobím, ve kterém je vzdor, fňukání i bourání hranic naprosto normální. Uf! Jsou dny, kdy je to v kombinaci s divoškou Stellinkou opravdu náročné a v duchu se sama se sebou sázím, kdo z nás se nedožije večera. :D 

V dnešním krátkém sestřihu k vám chci přenést alespoň střípky atmosféry, která u nás panovala na Tobískovy narozeniny. Myslím, že si oslavy s rodinou moc užil.
Největší radost mu udělaly špionské hodinky GATOR 3, o kterých se na blogu brzy rozepíšu více. Pokud vás zajímá, co dostal dál, podívejte se na video. 

Dárečky jsem vám i nafotila a popsala v pokračování článku.

Látkový motýlek na krk

Když jsem se Tobíka zeptala, co by si přál k narozeninám, odpověď zněla: Motýlka na krk. Chvíli jsem si nebyla jistá, zda oba myslíme to samé, různě jsme si to s Kamilem ověřovali. A když jsem se ptala, jak na to přišel, odpověděl, že ho měl Krteček. Tohle neobvyklé a skromné přání jsem mu tedy velmi ráda splnila, zašli jsme do obchůdku mojí kamarádky a tam si sám vybral tmavě-modrého motýlka, kterého už měl od té doby několikrát na krku.

Hodinky Gator 3

Možná vás zajímá, z jakého důvodu je dobré pořídit hodinky dítěti, které zatím neumí číst čas. Oni to totiž nejsou ledajaké hodinky. Jsou to chytré GPS hodinky s telefonem a lokátorem. Byla jsem sama zvědavá, zda se taková chytrá pomůcka vyplatí, jestli má smysl, aby je Tobík nosil, a zda si s nimi už čtyřleté dítě dokáže poradit. Starším dětem samozřejmě primárně slouží jako klasické hodinky. Já jsem si od nich slibovala především to, že budu moci se dvěma malýma divochama bez stresu a starostí vyrážet do světa. Stella totiž potřebuje neustálý dohled, nemá problém se najednou otočit a jít opačným směrem než my. Už několikrát jsem se dostala do situace, kdy jsem za ní musela někam běžet. Tobík je poslušný, v takových situacích většinou zůstane, kde je, ale může se stát, že se mu třeba ztratím z dohledu a zpanikaří. Díky hodinkám hned vidím nejen, kde se nachází, ale můžu mu zavolat a stejně tak může volat on mně. Není to tedy věc, kterou bysme v jeho věku využívali denně, ale na výlet do Prahy, na cestování, na nějakou akci, kde je velká koncentrace lidí (festival, pouť,...) mu je s klidným svědomím nasadím. 

Úplně geniální mi to pak přijde pro děti školního věku, které už chcete nechat docházet do školy samotné, ale tak trošku v sobě máte zasetý strach, co kdyby...
Kamil se nejdřív dost podivil. Prý jsem vždycky tvrdila, že naše děti nebudou mít do určité doby telefony a nakonec má Tobík už ve čtyřech letech hodinky, ze kterých může volat. Věc se má tak, že na telefonech a tabletech mi nejvíc vadí, že na nich děti v dnešní době tráví svůj volný čas sledováním a hraním nesmyslů, což na hodinkách nejde. A upřímně bych i jako maminka staršího dítěte sáhla raději po takových hodinkách než po mobilu. Jdou z nich posílat i zprávy a hlavně mají SOS tlačítko, jehož podržením v nouzi se až na tři přednastavená telefonní čísla odešle přesná poloha dítěte. Já opravdu nejsem žádný plašan, nehodlám své děti šmírovat na každém kroku, ale jsou situace, kdy tuhle možnost opravdu vítám. Stejně jako Tobík bere velmi zodpovědně to, že volání z hodinek stojí peníze a může je použít, jen když je to opravdu nutné. Z našich dvou dětí by takovou kontrolu potřebovala spíš Stella, ale ta je na hodinky ještě opravdu malá (i když ovládání je opravdu snadné a intuitivní, pro čtyřleťáka hračka). Proto ji nesmím spouštět z očí a raději jsem si takhle pojistila i Tobíka. 

Jak skvěle fungují se nám předvedly minulý pátek na festivalu mini, kde mi z nich Tobík dvakrát volal po té, co se rozhodl zůstat u stánku Utukutu, ale za deset minut už se začal bát, že jsem na něj zapomněla. Myslím, že on je přesně ten typ, kterému tahle jistota dává klid. 

Utukutu Swallow Balanceboard

Mě tak mrzí, že momentálně obýváme prostor, kde je opravdu nemožné zachytit, jak na tomhle vlnitém prkně všichni trénujeme. Je to naprosto geniální záležitost, která posiluje tělo i mysl. Úplně vás to pohltí. Stala se z toho velmi oblíbená indoor aktivita celé rodiny. Předháníme se, kdo vydrží balancovat déle. Kamil zkouší různé triky, děti se houpou ze strany na stranu a já jsem zjistila, že se na tom dá dost slušně posilovat zadek. Tohle byl tedy tak trošku skrytě dárek pro celou rodinu, já si ale k obdarovávání ráda hledám vhodné příležitosti. 

Albi Když roboti brebentí

Tak trošku jiná kniha z edice Kouzelné čtení. Je totiž logopedická a děti se podle ní učí správně vyslovovat. S touhle knihou se opravdu musí pracovat, dítě se na ní musí soustředit, opakovat, což je samozřejmě náročné a Tobík se nedokáže koncentrovat dlouho. Já mu to samozřejmě nemám za zlé a do ničeho ho nenutím, spíš se snažím ho motivovat. Je to totiž opravdu skvělá forma procvičování. Kniha je plná vtipných básniček a písniček, které nás vždycky rozesmějí. A pro nás hodně problematické "L" se díky knize začíná dost vylepšovat.

Albatros Planetárium, Animálium

Pomalu ale jistě se mi plní můj sen mít v knihovně všechny knihy z téhle muzejní série, protože jsou prostě nádherné, krásné, úžasné. Tobík má zrovna období, kdy ho zajímají hvězdy, planety a Měsíc, takže jsem se rozhodla s pořízením domácího Planetária už déle neotálet. Všem teď vypráví, že to vypadá, že Měsíc svítí, ale on nesvítí. Je sranda pozorovat, jak do sebe nasává informace. Jsem toho názoru, že když se dítě o něco zajímá, měli bysme se snažit mu dát odpovědi, podněty a informace se pak tím spíš uloží, kam má. A zvířátka? Pro ty máme slabost všichni!

Albatros Jak vycvičit draka - Celý příběh o mně a Bezzubkovi

Jak vycvičit draka je Tobíkův oblíbený animák. Děda ho vzal na třetí díl do kina a dlouho jsme doma neslyšeli o ničem jiném, takže takhle kniha byla taková třešnička na dortu. Dokonce si jí první týden bral všude s sebou - i na procházku, do auta, na plavání... Kniha v sobě vypráví celý příběh Škyťáka a Bezzubky (všechny tři filmy), jsou v ní krásné obrázky a je hodně akční, jak o ní říká Tobík. Myslím, že by jí měl každý milovník draků mít na své poličce.

Kuličník

Na křestu Mamarketu jsem se seznámila s moc sympatickou paní, pod jejímiž rukami ožívají hračky našeho dětství v novém kabátě a s velkým přesahem. Na skákání gumy se s dětmi ještě necítím, ale rozhodla jsem se ji podpořit koupí Kuličníku - sady na cvrnkání kuliček s velmi podrobným návodem na spoustu variant téhle hry. Přesvědčila mě hlavně Stella, která si tam s kuličkami neskutečně vyhrála. Kuličková sbírka se nám rychle rozrůstá. Teď si je s sebou nosíme na zahradu, kde máme připravený ďůlek.

Dál dostal Tobík krásnou dřevěnou helikoptéru, razítka a tempery, které už máme skoro vypotřebované, autíčko, puzzle Tlapková patrola, po sestřenici podědil flétnu a společenskou hru Zvířátka, kterou už jsme naučili i Stellinku. Snažíme se v rodině tímhle způsobem zachovalé hračky recyklovat. Stejně tak jsme zatím vyřešili i velké šlapací kolo, které Tobík podědil pro změnu po bratranci.