pondělí 12. června 2017

my life: Těhotenské focení / Anna Ulman Photography

Tvorbu Anny Ulman sleduji na instagramu už nějaký ten pátek. Její fotky novorozenců mi stylem připomínají mou oblíbenou Anne Geddes. Byla to pro mě tedy velká čest, když mě Anna letos v únoru oslovila. Dokonce sama navrhla, abysme s sebou na focení přivezli i Meggie. Vytvořila pro nás naprosto úchvatné rodinné fotografie, dokonalou vzpomínku na moje druhé těhotenství.


Ideální období pro těhotenské focení je někdy mezi 30. - 37. týdnem těhotenství, kdy už je bříško pěkně vidět a zároveň jste ještě relativně v pohodě a fit. Počasí nám ale bohužel nepřálo a tak jsme termín neustále posouvaly, až to vypadalo, že těhotenské focení ani nestihneme. Poslední pro mě schůdné datum a zároveň den, kdy nakonec focení proběhlo, byl čtvrtek 11. 5. 2017, 39. týden mého těhotenství (10 dní před porodem). Bylo to buď a nebo. A teprve teď vidím, jak moc velká škoda by byla, kdyby to nakonec nevyšlo!
Anna má pro svou práci vytipovanou úžasnou lokalitu. Vůbec nebylo třeba chodit daleko. Tahle nádhera vznikla jen pár kroků od pražských paneláků. Focení v přírodě pro mě bylo velkou neznámou a velkou výzvou zároveň. O to víc jsem se těšila na výsledek, který naprosto předčil veškerá moje očekávání. Znáte ten pocit, když si prohlížíte fotografie a sama sobě se na nich opravdu líbíte? Ne? Tak se nechte nafotit od Anny! ;)
Atmosféra při focení byla více než přátelská, pomalu bych řekla až rodinná. Anna dokonale splynula s námi všemi. Naladila se na každého z nás a z každého z nás se snažila dostat to nejlepší tím nejmilejším způsobem.
Před objektivem se většinou cítím dost nesvá, rozpačitá. Nevím, co s rukama, nohama, kam mám koukat. Myslím na to, jestli mi netrčí vlasy nebo se pod šatama nerýsuje spodní prádlo. S Annou se tyhle nepříjemné pocity rozplynuly už při první zkušební fotce. Zpoza fotoaparátu vedla moje ruce, nohy, celé moje tělo do polohy, která nejen že byla najednou příjemná, uvolněná a naprosto přirozená, ale na fotkách navíc vypadá naprosto božsky.
Stejně tak se trpělivě snažila vést Tobíka a Meggie. Ani si nedovedete představit, jak moc neposední oba jsou. Ani jsem nedoufala, že se podaří je společně zachytit. 
Výsledné fotografie nám prostě vyrazily dech. Prohlížím si je stále dokola. Teď, když už tu vedle mě Stella tichounce oddychuje v hnízdečku, pro mě mají ještě daleko hlubší význam. V tu chvíli jsem jen tušila, že se v bříšku schovává holčička.. Je to dojemný!
Moc děkujeme za úžasný zážitek a nádherné fotografie!
    

2 komentáře:

  1. To jsou uplne prekrasne fotky. Snad vubec nejkrasnejsi, co jsem kdy videla...

    OdpovědětVymazat

Děkuji ♥