Tobískova knihovna / Říkadla, písničky (a hádanky) 1955 vs 2015

Tuhle rubriku miluju stejně tak jako tuhle knížku, kterou jsem v dětství uměla nazpaměť snad i pozpátku. Jmenuje se Říkadla, písničky a hádanky, je to druhé rozšířené vydání z roku 1955. To znamená, že si v ní listoval už můj táta. Obsah vybrala a uspořádala Olga Štruncová z lidové poezie a děl K. J. Erbena a Františka Bartoše. Ilustroval ji Antonín Procházka. Dala bych jí přednost před tisícem novějších a modernějších knížek. Je kouzelná! A jak voní!

A tak, když se Tobias narodil, vydala jsem se na půdu pátrat po tomhle pokladu. Byla jsem dost zklamaná, že jsem ji nalezla v horším stavu, než jsem čekala. Evidentně si ji vzaly do parády ještě ségřiny děti. 

Jako bych se dotkla svého dětství, leželo tam schoulené, tiché, zakonzervované. Také si ke knížkám čicháte? Je až neuvěřitelné, co svojí vůní umí sdělit, umí vyvolat emoce, pocity. 

Bylo mi jasné, že další dítě by nepřežila. Raději jsem tedy začala pátrat a usmálo se na mě štěstí. Vydává ji Knižní klub jako celkem šesté upravené vydání. Stihl ji neúprosný trend postřižin. Je o něco menší, i název je zkrácený - Říkadla a písničky. Snažili se zachovat, co se dalo ale tak nějak po svém.

Pro mě je samozřejmě s tou původní nesrovnatelná, ale jsem ráda, že ji můžu bez obav svěřit Tobíkovi, můžeme si v ní listovat, prohlížet obrázky. Ta stará už by se nám asi už nenávratně rozpadla pod rukama. Na ilustracích je znát, že se úplně necítí na bílém lesklém papíru, ale i tak jsou krásné. Těším se, až si budeme básničky společně přeříkávat.

 Jaké knižní poklady máte doma vy?