Honem, honem uzavřít rok 2019 i po téhle stránce. Přečetla jsem rekordní počet knih. Za posledních 10 let jsem nepřečetla tolik knih jako za loňský rok. A nejlepší na tom je, že jsem četla jen tak pro radost! Přečetla jsem (pro mě) neuvěřitelných 21 knih! Z toho dvě na podzimní dovolené v Tunisku. Byla to nejlepší dovolená v mém životě po všech stránkách, budu z ní čerpat ještě dlouho, ale to sem teď nepatří, že ano. :)
Ale všichni víme, že se jedná jen o pseudonym, pod kterým píše J.K.Rowling (autorka Harryho Pottera). To je také hlavní důvod, proč jsem si napsala do Albatrosu pro recenzní výtisk. Přišla mi bichle, která má přes 700stran, což mě trošku vyděsilo. Musím ale popravdě přiznat, že mě příběh pohltil a nepustil až do konce. Knížka se četla lépe než leckteré poloviční svazky. A ač se jedná už o čtvrtý díl příběhu o detektivu Cormoranu Strikovi, já jsem vůbec nepoznala, že by mi nějaké souvislosti chyběly. Je to napínavý detektivní příběh, který vás nenechá chladné, na druhou stranu vám ale ještě dovolí dojít si v klidu v noci na záchod. :) Moc se líbilo i to, jak autorka fikaně natahuje linku mezi hlavními postavami, které k sobě chovají vzájemné sympatie, ale ani jeden z nich netuší, že to ten druhý má stejně, což mě vlastně dost bavilo.
Pokud to tak ale trvá celé čtyři díly, možná už je to trošku ohrané, těžko říct.. Na mě to působilo jako takové příjemné vyvážení té detektivní zápletky. A je tedy jasné, že se brzy můžeme těšit na pokračování. Předchozí díly dočítat nehodlám, ale na další se těším moc! Kdo má rád lehčí, ale za to mistrně propletené detektivní příběhy, tahle kniha ho zaručeně bude bavit!
Pokud to tak ale trvá celé čtyři díly, možná už je to trošku ohrané, těžko říct.. Na mě to působilo jako takové příjemné vyvážení té detektivní zápletky. A je tedy jasné, že se brzy můžeme těšit na pokračování. Předchozí díly dočítat nehodlám, ale na další se těším moc! Kdo má rád lehčí, ale za to mistrně propletené detektivní příběhy, tahle kniha ho zaručeně bude bavit!
Marokánku jsem četla v Tunisku. :) Možná proto mě do sebe úplně vtáhla a přečetla jsem ji v podstatě jedním dechem. Kniha mě bavila moc, i když hlavní postavy mě spíš rozčilovaly nebo rozhořčovaly. Vlastně to neumím ani popsat. V knize se ve vyprávění střídají dvě hlavní hrdinky a v první chvíli vlastně netušíte, kterou z nich máte mít vlastně rádi, která je ta správná, čí verze je ta pravdivá. Jedna situace se vám vždy ukáže ze dvou úhlů pohledu. Autorka se snaží čtenáře mást a jde ji to opravdu skvěle. Pak už začnete tušit. A v tu chvíli jsem se poznala v té obelhané hrdince a hrozně mě štval pocit, že by úplně stejně mohl někdo vyběhnout se mnou, že je to tak strašně nefér... Byl to tak silný pocit bezpráví, že jsem myslela, že budu muset přestat číst. Pořád jsem ale čekala a doufala v nějaký zvrat, v happy end... Nicméně příběhu se nedá nic vytknout. Je originální, čtivý, dobře promyšlený. Klobouk dolů!
Tak tady od té knížky jsem čekala něco úplně jiného. Pořádně vlastně nevím co, ale podle anotace nějaké velké, silné příběhy s přesahem. Povídky se mi vůbec nelíbily. Asi jedna, dvě měly nádech toho, co jsem očekávala. Nějaká mystika vlínající se do každodenního života. Byly dost ponuré a psané dost v náznacích. Čtení o ničem, jako když z hlavy vymýšlíte před spaním dětem pohádku. Na takovou četbu jsem ještě asi moc málo uvolněná. :) A na dovolenou u moře opravdu hodně špatně zvolená literatura. Každopádně mě bavila představa toho kontrastu - sever na jihu. Nicméně mi to prostě nějak vůbec nesedlo. Jediné, co musím opravdu vychválit, jsou velmi zdařilé ilustrace, které naleznete před každou kapitolou.
Trojská válka očima žen aneb stokrát všemožně omílaný příběh v netradičním podání, které nezklamalo! Miluju příběh o trojské válce a moc mě bavilo vidět ho ne očima bojovníků a oslavovaných hrdinů, ale očima žen, které žily jako otrokyně v řeckém táboře. Vlastně očima jedné ženy, dívky královské krve a nyní Achilleovy konkubíny - Bríseovny. Jaký byl hrdina Achilles doopravdy po té, co jeho stan opustil poslední z jeho mužů se můžeme jen domnívat. Byl-li vůbec někdy nějaký Achilles. Autorka ho líčí jako nevyrovnaného poloboha, syna toužícího po matce, kterou v raném dětství ztratil. Milujícího přítele a zároveň hrdého bojovníka, muže ochotného riskovat vše a posléze pro to i zemřít. Kniha má spád.
A konečně přišla na řadu kniha oblíbené české autorky detektivek, dvojnásobné držitelky ocenění Nejlepší česká detektivka - Michaela Klevisová a moje první setkání s ní. Příběh se odehrává v Beskydech, v kopcích, kde nejbližší sousedé k sobě mají stovky metrů daleko. Jak souvisí smrt staré ženy, smrt pražské realitní makléřky a pytlačení s vraždou realitní makléřky v Beskydech? Pokud spolu tedy vůbec nějak souvisí. :) Za mě hodně povedený, umně propletený příběh, který rozhodně nenudí. Těším se na další!
Máte nějakou oblíbenou detektivku?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji ♥