čtvrtek 7. ledna 2016

BABY BLOG: Osmý měsíc miminka

Osmý měsíc byl asi nejzásadnější a nejzlomovější vůbec. Vím, mám tendenci to psát pokaždé, ale na přelomu října a listopadu - ve věku sedmi a půl měsíců - Tobík rychlostí blesku pokořil hned několik pro kojence a jejich mámy důležitých a zásadních milníků.
Zoubky mu vyrašily jak houby po dešti. :)
Touha po objevování okolí se ještě zintenzivnila. To podpořilo jeho snažení o pohyb kupředu a tak se v sedmi měsících začal stavit do střechy (dlaně a chodidla na zemi, zadek nahoře). Ležet ho nebavilo, ale samotnému mu to nešlo, takže se chtěl pořád nosit. Nejradši by ochutnal úplně vše, na co narazil.  Nové chutě přibyly i v podobě pití a jídla. Tobík poprvé ochutnal mošt, pomeranč a sám jedl na měsíčky nakrájené jablíčko. Je to opravdu velký jedlík a sní v podstatě cokoliv, co mu dáme. Od té doby (7 měsíců věku) také datuji první slovo - překvapivě to bylo "ham". Zatím tedy spíš takové skandování při jídle, než že by si tím o jídlo říkal.
Zrovna padaly kaštany a tak jsme jich pár na procházce nasbírali, doma jsme si s nimi pak hodně, často a dlouho hráli, Tobík se k nim sám rád vracel. Zkoušeli jsme stavět i zvířátka ze špejlí, ale ta nikdy dlouho nevydržela. :)
Opět jsme podnikli několik výletů. Naposledy v roce 2015 jsme se vypravili do Zoo Praha a posléze i do minizoo v Chuchelském háji. Podpořili jsme svou účastí nejednu kulturní akci - Orientální bazar, Křest knihy Pohrátky aneb cesta pavoučka Vincka, Seminář o Znakování s dětmi - začali jsme zkoušet znakování.
Na konci října (ani ne v sedmi a půl měsících) pak začal Tobík lézt dopředu a vše najednou nabralo na obrátkách a dostalo nový rozměr! Ten samý den už se i zvrhnul do boku, do takového polosedu. Týden nato (na svůj svátek - 2. listopadu) se poprvé sám pořádně posadil opřený o ručičky. Přesně o další týden později se sám posadil už bez opory a hned jsme se naučili "kutululů" (v sedě proti sobě si posílat míček). Den nato se naučil zvedat do kleku a další den už si stoupl. Hodně mě taky překvapil tím, když sám dokázal zalézt do sprchového koutu, kde si od té doby rád hraje. A tak jsem neváhala a rozhodla se rovnou pokořit další výzvu. Další den jsem Tobíka posadila na nočník a světe div se, krásně se na něm vyčůral a na druhý pokus se i vykakal. Slavili jsme tedy obrovské úspěchy a tenhle měsíc byl pro nás opravdu zásadní!
Usoudila jsem, že už máme doma velkého kluka, který nám v korbičce nepoleží a tak jsme kočár předělali na sporťák- nejprve dočasně na zkoušku a nakonec vlastně definitivně. Za zmínku ještě stojí, že se v té době naučil dělat "papapa". Taky jsem ho zkusila posadit na váhu a navážili jsme 7,5kg (zhruba v sedmi a půl měsících). 
Samozřejmě jsme byli i plavat (mezi sedmým a osmým měsícem věku třikrát) a brzy si na blogu budete moci přečíst článek s našimi dosavadními zkušenostmi a můj názor na kojenecké plavání.

5 komentářů:

  1. Teda, tak to je opravdu hodne pokrokovy mesic!

    OdpovědětVymazat
  2. nás tohle čeká za měsíc a jak to tu čtu, tak se děsím i těším zároveň. Vždyť je to sotva chvilka, co jsme si domu přinesli ten malý uzlíček, co už vůbec není malý,sní na co přijde a pokusy o lezení už taky začínaj.

    OdpovědětVymazat
  3. U nás bol prelomový 9, mesiac. Nášmu drobcovi vtedy vyšli dalšie 4 zuby, začal sám sediet, plazí sa rýchlosťou blesku, a blaboce o sto šesť. Najnovšie je jeho zábavkou havo - a stale ked ho počuje štekat, tak ho napodobnuje a vlastne aj ked ho nepočuje, tak stále len hava hlada.
    Človek sa s tými drobcami nasmeje :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Holky, letí to strašně! :( Ale je to čím dál tím větší zábava :)
    Zuzko, jak to tak čtu, je to všude podobné. Taky štěkáme, Tobíka nejvíc baví kabely a šuplíky...ale o tom v dalším článku :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji ♥