BABY BLOG: První měsíc miminka

Tobík oslavil svůj první měsíc života! Jestli poslední týdny těhotenství utíkaly, tak teď čas vysloveně pádí. Miminko roste a mění se doslova před očima. Z malého bezmocného uzlíčku se během pár týdnů stal zdatný kojenec, který dovede pást koníčky a nejradši se kouká přes rameno z okna.

Z porodnice jsme odcházeli čtvrtý den po porodu. Tobík přes noc přibral 100g. Domů jsem se strašně těšila. Svítilo sluníčko. Bylo to jako jet na dovolenou - po čtyřech dnech mezi čtyřmi zdmi. Doma mě ale přepadla panika, už tu není koho se zeptat, s kým se poradit, komu miminko svěřit, když jdu do sprchy... Večer jako na potvoru malý po kojení zvracel kromě mlíka i trochu krev a to mi bylo sakra úzko. Před tím se to nikdy nestalo a zrovna když jsme přišli domů... Vrátila se mi jako bumerang jedna méně příjemná situace z porodnice, kdy jsme požádali o aplikaci vitaminu K v kapičkách. Děti ho pak můžou vyzvracet a on správně nepůsobí. Při normálně probíhajícím porodu se však jedná pouze o prevenci. Jinak by měl pomoci zabránit vnitřnímu krvácení. V tu chvíli mě opravdu podpořil a podržel přítel, který mě nenechal panikařit, vnitřní krvácení už by se dávno nějak projevilo, takže jsme se pak shodli na tom, že příčinou nejspíš budou mé rozkousané bradavky, které prvních pár dnů dost trpěly... Opakovalo se to ještě jednou, pak jsem díky jedné zázračné mastičce bradavky během dne vyhojila a byl klid. V těch prvních týdnech se nám občas stalo, že se přepil a vyhodil ven opravdu všechno. Časem ale přišel na to, kdy má dost a ustalo to.

Tobísek je moc hodné miminko. Ze začátku se každé tři hodiny budil na jídlo, jinak krásně spinkal ve dne i v noci. Intervaly se postupně prodlužovaly a okolo měsíce spí v noci třeba i pět hodin v kuse. Žádnou noc mi neprobrečel a to se, co se stravy týče, v podstatě vůbec neomezuju. Možná je to tím, že spinká s námi v posteli. Má svou zavinovačku, ve které leží vedle mě a před usnutím mě pozoruje a trénuje úsměvy. Cítí se tam bezpečně a doufám, že i milovaně. Každou chvíli se k němu přitulím a dostane pusu nebo mu jen dýchám do vlásků a on blaženě přivírá oči. A ty rána! 

První měsíc jsem Tobíka koupala jen jednou dvakrát týdně. Víc nebylo třeba. Jenom zadeček mu omývám v umyvadle tak čtyřikrát denně, aby nebyl opruzelý.

Překvapilo mě, jak moc je zvídavý. Snad hned druhý týden přestal dopoledne spát a vyžadoval mou pozornost, povídání, zpívání (má rád Kluse, nechápu, po kom to má :D) a rád se dívá z okna, do světla. Všechno ho zajímá. Myslela jsem, že tohle přijde později, ale jsem ráda, že je akční a aktivní. Lýtkové svalíky měl od narození, fakt že jo! Už v měsíci dokáže pást koníčky, aniž by se mu klátila hlava, tu ostatně neustále zvedá, i když ho chováme. Snažíme se ho nezatěžovat, ale on sám si moc ulevovat nechce.

Ze začátku bylo ošklivo a tak jsme trávili dny doma. Jen se ale trošku oteplilo a vylezlo sluníčko, vyrazili jsme ven s kočárkem. Kočárek Tobíka baví moc! Ale to asi každé mimi. To natřásání, které se asi podobá tomu, jak se mlel za chůze v bříšku, je krásně uklidní a uspí. Snad ještě spokojenější je v šátku. Ten dělá dobře nám oběma, protože jsme v přímém kontaktu. Tobík má položenou hlavu na mém hrudníku a tiše oddychuje. A já mám volné ruce, takže můžu vařit, žehlit, nebo třeba chystat články na blog. ;)

Čekalo nás i spousta zařizování. První návštěva pediatra, nahlášení ve VZP, podání žádostí o rodičák na Úřadu práce, druhá návštěva pediatra a zjištění, že Tobík přibral 260g za týden, což nám zajistilo, že na další kontrolu půjdeme až v šestém týdnu, objednání na kyčle, nákupy... Máme za sebou spoustu krásných procházek, pár návštěv a obtiskávání nožiček.

První reakce Meggie na miminko bylo pořádné oblíznutí. Byli jsme z toho trošku rozpačití. Pak se ho chvíli bála a teď už běhá okolo kočárku a vrtí ocasem. Myslím, že budou parťáci. 

Řekla bych, že je s námi celkem spokojený. Snažíme se, aby byl. Přítel se ze začátku trošku bál manipulovat s tak malým miminkem, ale rychle si zvykl a rád si ho chová, pomáhá mi s koupáním, rád ho vozí v kočárku, jen do přebalování a oblíkání se moc nehrne, ale to je pochopitelné. Tobík je malinké miminko a většina lidí se ho bála i chovat. Okolo měsíce mu začala být velikost 50 ťip ťop. Už je to velký kluk, začínají se mu dělat faldíky. A hlavně je s ním opravdu legrace.

A co maminka? To se dozvíte brzy ve článku o šestinedělí.