pondělí 5. června 2017

my life: 14 dní po porodu / Jak dny plynou

Jestli jsem tu s příchodem Tobíka stále omýlala, jak čas najednou běží, tak teď už letí jak nadzvuková stíhačka a já jsem ráda, že se ráno stačím probrat, vyčistit si zuby a najednou tam stojím zas, venku tma, oči držím tak tak otevřené a chystám se do hajan. A co se děje mezi tím?
Že nohy má po mně, jsme si všimli nejen my doma, ale konstatovali jste to i vy na instagramu ;)


Stellinka si velice brzy zvykla na náš rytmus. Musely jsme si jen posunout vstávání, ale byla to otázka dvou dnů. Od té doby, co jsme doma, má dostatek mlíčka a zavinuju jí, v noci krásně spinká s námi všemi v posteli a sama se budí na jídlo. Je to vcelku klidné, hodné a spokojené miminko jako byl Tobík. Vstáváme okolo osmé. 
Dopoledne máme ještě trošku chaotická, kdy se snažím v co největším klidu a pohodě obstarat obě děti a v neposlední řadě i sebe. Šestinedělí byl hukot už s Tobíkem, natož když jsou děti dvě! Občas si přeju, aby mi s druhým dítětem narostl i druhý pár rukou. Stellinka je velký závislák, pořád vyžaduje mojí blízkost, a tak jsme týden po porodu zkusily poprvé šátkovat. V šátku se jí líbí moc. Dopoledne většinou trávíme doma, čteme si, koukáme na pohádky. Ve chvílích, kdy se Stelle podaří zabrat, aniž bych jí u toho musela mít na prsu nebo alespoň v náručí, se snažím věnovat svou pozornost Tobískovi. V prvních dnech se hodně zapojili prarodiče, ale co si budeme povídat, máma je máma. A ač miminko miluje už od bříška, je to pro něj velká změna. Pro nás všechny vlastně! Navíc ve vedrech, která teď panovaly, jsme se Stellinkou nemohly ven. Šly jsme dvakrát v podvečer a mám z toho akorát parádní zánět mléčné žlázy, o kterém se ale rozepíšu někdy příště. Každopádně nám to situaci moc neulehčilo. A tak jsem se snažila alespoň udržovat domácnost a odpočívat. 
Přes poledne Tobík chodí ještě stále spinkat - sám, dobrovolně a rád. Jsou dny, kdy si vyloženě řekne. Je hodně aktivní, takže odpočinek opravdu potřebuje, jinak by byl k večeru už přetažený a rozmrzelý. Odpoledne trávíme venku. Zatím jen na zahradě, než se vylížeme z těch všech poporodních bolístek. Nafoukli jsme velký bazén, houpeme se na houpačce a v síti, Tobík už se naučil pořádně skákat na trampolíně..
A večer? Největším hitem jsou u nás aktuálně Lichožrouti. DVD jsem vyhrála v nějaké soutěži. Tobík na televizi vůbec nekouká, nevydrží dokoukat ani Večerníčka, tím spíš jsem nečekala, že by ho mohl tolik zaujmout nějaký celovečerák. A přece! Vyžaduje je denně, někdy i několikrát a vydrží koukat od začátku až do konce. Zná už všechny hlášky nazpaměť a dokonce si hraje, že je Kudla Dederon a jezdí po zahradě na motorce s imaginárním vlečňákem plným ukradených ponožek. :D Lichožrouty si většinou pouštíme večer před spaním. Dává mi to čas a prostor v klidu obstarat sebe i Stellinku a připravit nás do hajan. Tobíka ukládáme do jeho nové postýlky v dětském pokoji. Párkrát tam už prospal celou noc, většinou se ale v půli noci přikrade k nám. Nevadí mi to. Naopak vždycky napjatě čekám, kdy už vklouzne mezi nás. Po příchodu miminka bylo také pár večerů, kdy byl po horkém dni přetažený a vyloženě si řekl, že chce jít spát k nám. Rozhodně to respektuji. Nevyháním ho a ani ho do ničeho nenutím, vždyť je jen otázka času, než se to otočí a bude nás od sebe spíš odhánět..
      
Látková plena s květinovým vzorem: MamaPocket Shop
Milníkové kartičky: milniky.sk (SOUTĚŽ O MILNÍKOVÉ KARTIČKY)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji ♥