Většinu měsíce června jsme strávili v Chorvatsku. Ještě před odjezdem jsem stihla přečíst novinku z pera Aleny Mornštajnové - Tiché roky. K moři jsem si s sebou ambiciózně vezla dvě poměrně tlusté knihy a zvládla jsem tam po večerech přečíst jen jednu z nich. Kniha Historie včel norské autorky Maji Lunde mě oslovila, protože vymírání hmyzu je aktuální téma, které by nás rozhodně mělo zajímat a pálit. Jak na mě knihy zapůsobily se dočtete v pokračování článku.
Alena Mornštajnová je autorka bestselleru Hana. A díky této knize jí zná už bezmála celá naše krásná zem. Je to prostě paní Spisovatelka. Píše na dnešní dobu dost neobvyklým stylem, kdy si člověk opravdu čtení užívá. V době, kdy u nás knihu z rukávu sype téměř každý druhý, je tu ještě stále i ten skutečný zážitek ze čtení, slovní koncert, pohlazení pro duši. Příběh není nikdy jednoduchý a plytký. Dějové linie se různě prolínají a pomalu se nám odhaluje nějaké tajemství.
Tiché roky mapují komunistickou éru. Kniha naráží na podivné poměry ve společnosti, pitvá mezilidské vztahy ovlivněné režimem, postavením, loajalitou vůči straně. Hlavní roli v knize ale nehrají dějiny, nýbrž náhody! Dva hrdinové, dvě časové osy, dva rozdílné příběhy, které ze začátku zdánlivě spojuje jen společná poslední a první věta kapitoly. Příběh je opravdu poutavý, důmyslný, čtivý. Některá tajemství odhalíte, až když dojdete na samý konec knihy.
A pak nastane něco, v co jsme ani nedoufali, jenže...já prostě nesnáším otevřené konce. Projdu celým dlouhým spletitým příběhem a pak...konec...tma... Kniha je skvělá, ale kvůli konci, který si zkrátka vůbec nechci domýšlet a který tak z mého pohledu knize prostě chybí, za mě nemůže dostat 10/10.
Téhle knize nechybí vůbec nic. Konec je tak přítomný, že mě dokonce rozplakal. Maja Lunde se ve svých knihách zabývá budoucností našeho světa. Není jí lhostejné, jak bude svět vypadat za pár desítek let a prostřednictvím svých knih poukazuje na důležitá témata, kterými bychom se měli intenzivně zabývat, než bude pozdě.
Přemýšleli jste vůbec někdy nad tím, jak je pro nás všechen ten "otravný" hmyz důležitý? Většinou se holky/maminky baví o kosmetice, o dětech, akcích, nákupech, radostech i starostech všedních dnů. Já mám to štěstí, že mám kamarádky, které se zajímají i o skutečně důležité věci - co jí, o složení produktů, o původ oblečení a především o přírodu, hmyz, zvířenu, bez které...
Pokud vás zajímá, jaký bude svět po té, co zahyne poslední včela, přečtěte si tuhle knihu. Zajímavě se v ní prolínají tři příběhy. William je biolog žijící v Anglii roku 1852, dlouho v sobě hledá vášeň, která by mu vrátila chuť do života, až se pustí do navrhování zcela nového typu úlu. George je včelař žijící v USA roku 2007, kterému z neznámého důvodu začínají hynout včelstva. A Tao žije v budoucnosti v Číně. V době, kdy včely už vyhynuly. Pracuje v sadu a je jednou z tisíců, kteří každé ráno šplhají do korun stromů v sadech a ručně opylují jejich květy.
Je to příběh o ztrátě, odvaze, o síle a naději. Začátek mi přišel takový rozpačitý, chvíli trvalo, než se příběhy rozehrály, pak jsem se začetla a vracela jsem se ke knize v každé volné minutě. Za mě je to opravdu bravurně, poutavě a realisticky zpracované aktuální téma, o kterém budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení poslední věty. Doporučuji vám ji všema deseti. ;)
Dobrý den, je kniha Historie včel vhodná i pro muže? Uvádí, jako román, proto se ptám, děkuji.
OdpovědětVymazatDobrý večer,
Vymazatoznačení román nutně neznamená, že se jedná o červenou knihovnu. Řekla bych, že tuhle knihu by si měl přečíst každý! ;) Jestli se do ní pustíte, budu moc ráda, když mi napíšete Váš názor na ni. Ale obecně má vysoké hodnocení. Marie
Výborně, děkuji, velmi mě zaujala recenze,(nejen Vaše) a knihu jsem hned koupila manželovi k Vánocům. Určitě dáme vědět. Hezký den.Kristýna
OdpovědětVymazat