úterý 2. prosince 2014

my life: Prosinec

Je 6:30, úterní ráno.
Vzbudil mě přítel, který odchází do práce po šesté. Ještě se vrátil, aby mi s úsměvem oznámil, že venku sněží. Tušila jsem to. Letos si sníh sice moc neužiju, ale mám radost za něj. Miluje sníh a zimní sporty. Vlastně se umí radovat z čehokoliv! A proto zas já miluju jeho! Normálně bych se překulila na druhý bok a spala bych dál, ale posledních pár dní nemůžu dospat hlady. :) Chtěla jsem jet do školy do knihovny, ale první sníh asi nejvíc ze všech paradoxně vykolejil České dráhy. To už je tradice, kterou by bylo škoda nedodržet. Patří k zimě tak neodmyslitelně jako Vánoce. Tak ležím v posteli, koukám oknem do tmy, snídám a bedlivě naslouchám tichu, abych zaslechla první ptačí štěbetání..
KRÁSNÝ DEN!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji ♥