BABY BLOG: Osmý měsíc těhotenství - těhotenské kurzy, poslíčci vs. předčasný porod

Páni, páni, páni.. Nemůžu tomu uvěřit! Do termínu porodu zbývá 16dní! V osmém měsíci jsem nejčastěji slýchala tyto věty: "Konečně je to na Tobě vidět.." "A kdy to bude? Už za měsíc? To máš teda ale malinký bříško." A víte, jak jsem v článku o sedmém měsíci psala, že nastal velký zlom a najednou jakoby všechno bylo jinak? To jsem ještě netušila, že v osmém měsíci takové zlomy přicházejí téměř denně. 

Na konci 8. měsíce je miminko velké zhruba jako hlávka salátu.

Přihlásila jsem se na kurz Nošení dětí v šátku. Důvod, proč jsem tam šla a moje dojmy z kurzu se dočtete v tomto článku. Nejen že jsem si potvrdila, jak je šátkování pro miminko dobré a naučila jsem se základní úvazy, ale objevila jsem místo, prostor s úžasnou atmosférou, kam se určitě budu vracet nejen v těhotenství, ale i po porodu na přednášky a kurzy s miminkem. Pokud tedy hledáte nejen informace, ale i vstřícnost, přátelskost, důvěru a pocit jistoty a podpory určitě se zajděte do Acentra podívat. Navíc formou rozhovoru vstřebáte daleko více informací a předávání zkušeností mezi maminkami funguje snad ještě lépe.

V sobotu 24. ledna jsem u rodičů slavila své 24. narozeniny. Vlastně nešlo ani tak o oslavu jako o rodinné setkání. Den to byl moc hezký, za to večer jsem si prožila malé peklo. Necítila jsem se ve své kůži, už když jsme se k večeru vraceli domů. Měli jsme domluvené ještě večerní posezení s přáteli. Chtěla jsem chystat nějaké malé občerstvení, ale šla jsem se natáhnout a přípravy se chopil přítel. Opravdu si s jednohubkami vyhrál, o to víc mě mrzelo, že jsme nakonec akci odvolali. Pomalu sílící bolesti břicha se během hodiny proměnily ve strašné křeče. Miminku se to vůbec nelíbilo a tak se do toho všeho strašně zmítalo. Nejhorší na těhle chvílích je, že nemáte jistotu, co se právě děje. Rodím? Jsou to jen poslíčci? Je to známka toho, že není něco v pořádku? Přítel ležel vedle mě a držel mě za ruku. Sem tam mi až vytryskly bolestí slzy. Pořád jsme se navzájem ujišťovali, že porod se nekoná. Ve 32. týdnu by to ještě opravdu nebylo úplně dobré.. Ty největší hrůzy trvaly tak dvě, tři hodiny. Pak to vše pomalu odeznělo. Žádné další průvodní jevy se nekonaly a miminko se normálně hýbalo. Druhý den jsem ale ucítila něco, co nikdy předtím - tlak a takové zvláštní šimrání až téměř v pochvě. Začala jsem si myslet, že stahy přece jen děťátko posunuly o něco níž a mohl by hrozit předčasný porod. Další den nám paní doktorka potvrdila, že je sice nízko, ale na porod to zatím nevypadá. A měla naštěstí pravdu. 

Další velice příjemná a důležitá událost pro mě byla návštěva ve Feedu, se kterým jsem navázala spolupráci. Došlo také na důležité administrativní úkony jako přerušení studia a potvrzení otcovství. A také jsem si všimla, že těhotenská průkazka má i druhou stranu, na které mám zakroužkované návštěvy praktického lékaře, zubaře a ekg. Na gynekologii mě na to jaksi zapomněli upozornit, takže nastala celkem chaotická okružní jízda po doktorech. Jako na potvoru jsem se zrovna necítila moc dobře, takže jsem si prodělala pár vyšetření navíc, ale vše naštěstí dopadlo na výbornou. Asi dvě noci mě potrápilo pálení žáhy a semtam nějaká ta bolest v kříži nebo křeč v lýtku. Všechno ale naštěstí rychle přijde a ještě rychleji zmizí.

K těm nejlepším zážitkům v osmém měsíci patřilo těhotenské focení. Absolvovali jsme ho ve 34. týdnu a řekla bych, že to bylo naprosto ideální období. Bříško už bylo hezky vidět a ještě jsem se necítila úplně obrovsky a otekle. Dali jsme si načas s výběrem fotek a slečna fotografka nám mezitím odjela na neplánovanou dovolenou, takže fotky dostaneme o něco později, ale o to víc se na ně těším! Určitě se nějaká ukázka objeví buď na blogu nebo možná spíš na facebooku.

Spíše než s návaly nálad jsem v 8. měsíci bojovala s náhlými návaly a nedostatky energie. Nejspíš i z toho důvodu jsem najednou začala jíst hodně sladkého. Tělo si prostě nějak řekne, co chce a zatímco v prvních měsících jsem na sladké chuť neměla vůbec, v posledních pár týdnech jsem si to vynahradila opravdu štědře. Díky tomu jsem za 8. měsíc přibrala 2,5kg, což je nejvíc za celou dobu těhotenství, ale stále se držím pod magickou hranicí +10kg.

Vyprala a vyžehlila jsem snad stovky oblečků a plen. Dokoupili jsme pár nezbytností, které nám ještě chyběly jako např. pěnová podložka do vaničky, kojící polštář a od kamarádky máme půjčenou úplně úžasnou kolébku. Pořád jsem si ale ještě nenašla čas na sbalení tašky do porodnice...