Tenhle článek úzce souvisí s tím předchozím o Tobíkových třetích narozeninách. Školka je velké téma. Tobík se do školky těší. Už ve dvou letech přiběhl domů, vytáhl ze skříně plovací vestu, nasadil si ji a křičel, že může jít do školky. Potkali totiž s tatínkem děti ze školky na procházce. Všechny měly oranžové bezpečnostní vestičky. Bylo to dojemný. Tím, že jsem doma se Stellinkou nás tohle téma zatím nijak netíží, začínám ale cítit, že Tobík kolem sebe kromě mámy víc a víc potřebuje dětský kolektiv, což je okolo třetího roku věku dítěte běžné a ráda bych mu tedy nějaké to vyžití s dětmi dopřála.
A minulý týden měla naše školka Den otevřených dveří. Samozřejmě jsme se tam vypravili. "Maminko, já tam budu napořád?" Tobík se mě neustále ptal, jestli půjdu s ním a ujišťoval se, zda si ho ze školky pak zase vyzvedneme. Vysvětlila jsem mu, že se tam jdeme zatím jenom podívat, jaké to tam děti mají, jaké tam mají hračky, malé stolečky a tak. Do batůžku Žirafky jsem mu zabalila pití a přezůvky. Vykračoval si s tím batůžkem a já jsem v něm najednou viděla úplně jiného kluka. Tenhle už byl tak velký a samostatný! Trošku mě děsí, že už mě brzy nebude vůbec potřebovat, vždyť on už se obstará sám a já budu jen ta otravná máma, co pořád jen vyzvídá: "Jak bylo ve školce?" Vím, že se některé mámy na tohle období těší. Já jsem ale s dětmi opravdu ráda, naplňuje mě to a byla bych úplně nejšťastnější, kdybysme takhle mohli zůstat spolu napořád.
Bohužel hned za dveřmi paní ředitelce trošku poklesla brada v údivu. Prý jak to, že jdeme do školky s tak malými dětmi. A sdělila nám, že už více jak tři roky se do naší městské mateřské školky nedostalo dítě mladší čtyř let. Přistavili dokonce další třídu, ale dětí je stále víc a víc. To jsem zvědavá, jak se tedy školky popasují s novelou školského zákona, zákon č. 178/2016 Sb., která říká, že "od září 2018 bude zavedeno přednostní přijímání dětí
starších tří let. Kapacity jednotlivých mateřských škol tedy bude třeba
optimálně posílit tak, aby byly schopné přijmout ke vzdělávání všechny
tří až pětileté děti z jejich spádové oblasti." (zdroj) Jak už jsem psala v úvodu, školka není v našem případě nutností, kdybych musela nastoupit do práce, asi bych to teď řešila daleko aktivněji a na tuhle novelu bych se ve školce a posléze na obci odvolávala. V téhle situaci je mi ale trošku trapné prát se o místo a zabírat ho těm, kteří ho zoufale potřebují, protože do té práce narozdíl ode mě nastoupit musí.
Dvě hodiny jsme strávili prozkoumáváním, hraním a povídáním. Asi vás stejně jako mě nepřekvapí, že nejvíc nadšený ale byl z dětských záchůdků a umýváren. Pamatuju si, jak mě samotnou ve školce bavilo chodit mýt si ruce do těch nízkých umyvadýlek, kam jsem krásně dosáhla a přišla jsem si tam vždycky trošku jako Alenka v říši divů. Tobíkovi se ve školce moc líbilo. Největší důkaz přišel další den, kdy se mě hned ráno ptal, jestli půjdeme zase do školky a byl trošku zklamaný, když jsem mu celou situaci vysvětlila. Ať už to u nás od září se školkou dopadne jakkoliv, rozhodně nebudeme smutní. Už teď jsem si vyhlídla zajímavé aktivity a kroužky v okolí a na jeden opravdu zajímavý se jdeme podívat v pátek, tak nám držte palce, ať se tam Tobíkovi líbí!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji ♥