Podobných "pravd" o mateřství (tzv. Mateřských Murphyho zákonů) koluje po internetu spousta. Já jsem se rozhodla sepsat pět pro mě asi nejzásadnějších a nejnepochopitelnějších.
- Nic zvláštního se neděje, dokud se nepotřebuješ rychle vypravit a být někde včas.
Když byl Tobísek ještě malé miminko, pravidelně se ve chvíli, kdy jsem ho ustrojila, a šla na odchod chystat sebe, buď celý poblinkal nebo mu zrovna záhadně prosákla plena. O pobryndání jídlem ani nemluvím. Později, když už uměl lézt, mi utekl třeba do koupelny a vytřel svým outfitem ještě mokrý sprchový kout. Jednou se mu taky podařilo ukořistit nějaký čistící prostředek proti rezu a pokydal si s ním celý nový svetr. Teď je jeho nejoblíbenější činností řízení auta a samozřejmě se mu vždycky podaří někam zašantročit klíčky ve chvíli, kdy už bysme nutně potřebovali odjet.
- Nic zvláštního se neděje, dokud nezačneš miminko uspávat.
Jakmile dám Tobíska do postýlky nebo ho začnu uspávat v kočárku, rozhodne se jeden soused, že bude sekat, druhý pro změnu něco řeže, v ulici se rozštěkají snad všichni psi, do toho projede a zahouká vlak, začnou okolo projíždět auta a největší pecka je, když do toho všeho ještě zazvoní pošťák!
- Dítě si samo hezky hraje do chvíle, než se zvedneš a odejdeš na záchod s vidinou, že tam konečně budeš mít klid.
Tohle tady asi není třeba moc rozpitvávat. Věřím, že téměř každá maminka má stejnou zkušenost a být na záchodě nerušená nebo dokonce sama je pro většinu z nás velký svátek.
- Všude po bytě se válí dudlíky, denně o ně 100x zakopneš, jsou všude, vidíš je všude až do chvíle, kdy chceš dítě uložit.
Pak jako by se všechny do země propadly! Už jsme jeden náš dudlík našli na poli okousaný od myší, v záhonech jich skončilo hned několik, jeden byl nacpaný v odtoku ve sprcháči, hozený ve výkopu, máme je poschovávané v různých skříňkách a šuplíkách...
- A největší můrou všech maminek je ticho!
Samozřejmě nemyslím ticho, když dítě spí nebo sousedi zrovna nesekají, ale takové to tajemné, zlověstné ticho, kdy ten malý cvrček něco objeví nebo se něčeho zmocní. Paradoxně si tak chvilku klidu vůbec neužijete. Je těžce vykoupená. Tohle totiž nevěstí nic dobrého! Tohle ticho je předzvěst nějaké domácí pohromy. A pak už jen jdu a tiše se modlím, aby to nebylo zas tak zlé jako minule ta rozkousaná rtěnka, vylité tělové mléko nebo před tím to rozsypané koření po celé kuchyni nebo to musli, které jednoho rána pokrylo celý náš obývák. Když je to "jen" rozmotaný toaleťák napůl rozmáčený v záchodě, v podstatě se mi uleví. :)
Ale stejně je milujeme nejvíc na světě!
S čím jste se během prvního roku a půl s miminkem nejvíce potýkali vy?
Přesně :D ticho je nejhorší a ještě když máme někam jít, tak spí když normálně už by byla vzhůru.
OdpovědětVymazatJa odjakživa robim prvý bod opačne. Najprv nachystám, oblečiem a namalujem seba a už tesne pred odchodom malého. Pretože inak by to vždy dopadlo presne ako píšeš.
OdpovědětVymazatA s tými dudlikmi som to už viackrat čítala, že sa v domacnosti hladaju, no nám sa to nikdy ale fakt nikdy nestalo. Vždy má len jeden dudlik, ktorý vždy viem, kam dáme.